Karlovy Vary

Domů


Periodické komety

Neperiodické komety

Planetky

Trpasličí planety


Autor

 

Malá tělesa Sluneční soustavy - malým dalekohledem



    Historie aktualizací


    30.6. / 1.7.2017

    Po přechodu studené fronty průzračná obloha, s občasným přechodem rozpadající se oblačnosti, která příliš neomezovala fotografování.
    Ještě za soumraku jsem začal blízkozemní planetkou (190166) 2005 UP156, která se necházela v příhodné poloze nedaleko alfy Hadonoše, a při magnitudě kolem 14.5 byla vhdným objektem. Pokračoval jsem kometou C/2015 O1 (PANSTARRS), která je příjemným překvapením letošního léta. Téměř v zenitu a tak o "zlomkrky" nastavitelná byla C/2016 M1 (PANSTARRS), ale při 15. magnitudě nebylo dobré ji vynechat, navíc byla poměrně blízko gamy Draka. Po devíti měsících jsem se vrátil ke kometě C/2015 VL62 (Lemmon-Yeung-PANSTARRS), ta se za tu dobu přiblížila ke Slunci takřka o 1.5 au a zjasnila zhruba na 14.5 magnitudy a pomocí gamy Peg byla snadno dohledatelná. Zajímavou byla poslední kometa C/2016 N4 (MASTER), kterou jsem fotil už takřka za svítání. I při magnitudě kolem 16.3 se zachytila při přechodu přes galaxii M31. Noc, která podle meteorologické předpovědi neměla být moc stabilní, na konec vyšla k mojí spokojenosti.

    19.6.2017

    Po delší výluce, zaviněné dílem zaneprázdněností, dílem technickými problémy, jsem konečně za krásné noci mohl otestovat dalekohled po vyčištění a zkolimování zrcadel. Začal mi zlobit Canon 400D, už toho má také dost za sebou, po každém třetím snímku ho musím na tři sekundy zcela odstavit od zdroje energie. Řeším to "psem" s vypínačem. Vše jsem měl na sucho odzkoušené, ale při pokusu o ostrý provoz do fotoaparátu nešel žádný proud. To se pro změnu ukroutil jeden ze slaboproudých kablíků čínského adaptéru, takže jsem musel improvizovaně ještě odstraňovat tuto závadu. Vše se podadřilo, ale díky zpoždění se mi kometa C/2015 V2 (Johnson) schovala za špičky stromů. Pořídil jsem 73 snímků komety C/2015 O1 (PANSTARRS), která přes svou značnou perihelovou vzdálenost (3.7 au) a momentální vzdálenost od Slunce 4.3 au, překvapuje svojí aktivitou a je minimálně o jednu magnitudu jasnější proti předpovědi. Na obloze se nacházela několik stupňů od hvězdy mí Her.

    17./18.5.2017

    Po delší pauze konečně možnost využít lepší počasí, ikdyž díky cirrům ne zrovna ideální. Podle NEOCP nás mělo tuto noc míjet těleso o jasnosti až 12.9 magnitudy. Efemerida "DR0154" nebyla příliš jistá a navíc rychlý pohyb - v maximu až 500"/min - nedávala příliš šancí k zachycení. Přesto jsem jeho hledání věnoval něco přes hodinu a asi sto snímků okolí hvězd alfa Her a alfa Oph, kudy mělo mezi 20:00 UT až 21:15 UT prolétnout. Zatím se mi nepodařilo ze snímků nic vydolovat a jak to vypadá ze seznamu "NEOCP Folowup Reports, nebyly úspěšní ani na Steward Observatory na Kitt Peaku.
    Začal jsem používat nový CLS filtr a asi se mi trochu rozhodila pozice koma korektoru a tím snímky z této noci nejsou příliš kvalitní. Fotil jsem už jen komety C/2015 V2 (Johnson) a 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. V binnigu 2x2 je výsledek trochu snesitelnější.

    19.4.2017

    Opět delší období nepříznivého počasí. Za soumraku se sice takřka zcela vyjasnilo, ale brzy začala přecházet oblačnost. Do úplného zatažení jsem stačil pořídit dvě sekvence snímků rychlé blízkozemní planetky 2014 JO25. Něco podobného se mi podařilo před osmi lety a jedním měsícem v případě planetky 2009 DO111.
    27.3.2017

    Další krásný večer věnovaný pouze kometě 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák.
    26.3.2017

    Krásná jarní noc se zbytky cirrovité oblačnosti. Nešlo se nevěnovat historickému návratu komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice. Další "federální" kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková po průletu kolem Země už značně zeslábla, zato stále nadějnější se jeví C/2015 V2 (Johnson).
    13.2.2017

    Po delším období špatného počasí opět krásná noc, bohužel jen v začátku s Měsícem pod obzorem, což výsledky velmi ovlivnilo. Pro zahájení pozorovací noci jsem si vybral planetku hlavního pásu (822) Lalage, nacházející se několik stupňů na jih od Plejád.
    Druhou v pořadí byla česká planetka (27675) 1981 CH (objevená na Kleti v 80. letech L.Brožkem) která se nacházela v příznivé poloze nedaleko Kastora.
    Pak už následovaly komety - první 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, stále ve Lvu, jen o několik stupňů severněji a dlouho očekávaná (také částečně československá) 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Ta byla necelá dva dny po největším přiblížení k Zemi (méně než 0.1 au). Za silného měsíčního svitu se projevily všechny svízele pozorování sice jasné, ale značně difuzní komety (o průměru komy snad až půl stupně). V hledáčku po ní nebyla ani stopa, nebyla vidět v divadelním kukátku. Proto jsem musel risknout nafotit několikrát pole s předpokládanou polohou (aktuální jsem neměl k dispozici - vybil se mi notebook a adaptér zůstal doma) a s expozicemi jen 10s, pro velmi rychlý pohyb komety (zhruba 20"/min). Nakonec se mi podařilo vydolovat alespoň snímek optického jádra.
    Náhradou uvedených problémů je výsledný snímek komety C/2015 V2 (Johnson) která má jen nepatrně nižší celkovou magnitudu než 45P, ale díky své kompaktnosti a krátkému ohonu se celkem vydařila, i přes silný šum od přesvětleného pozadí.
    Na zpracovaném snímku komety 41P byla velmi zřetelná stopa planetky (203) Pompeja, kterou jsem ve čtenářské galerii na stánce astro.cz chybně uvedl jako (1252) Celestia, která byla sice také blízko, ale mimo záběr (tím se mlouvám všem, které jsem uvedl v omyl). Pomocí MPCheckeru se mi podařilo zjistit, že kromě ní je zachycena i planetka (53077) 1998 XY72. Podobným způsobem jsem dohledal i planetku (6680) 1970 WD na snímku s planetkou (822).
    Teplota byla trochu příznivější - necelé -4°C.

    27.1.2017

    Třináctistupňový mráz a vysoká vlhkost, způsobená přetrvávajícím inverzním rázem počasí, příliš nepřály nočnímu fotografování, přesto jsem byl s výsledky docela spokojen. Prvním naplánovaným objektem byla slábnoucí periodická komet 30P/Reinmuth. Ani hodinová expozice nestačila k výraznějšímu zachycení. Naproti tomu podle efemeridy jen o málo slabší C/2015 V1 (PANSTARRS) je na snímku složeném ze sta třicetisekundových expozic zachycena poměrně zřetelně. Původně zanýšlený počet 120 snímků se na kartu nevešlo. Třetí v pořadí byla opět kometa, která naopak byla proti předpovědi znatelně jasnější P/2015 TP200 (LINEAR). Dějství čtvrté obstarala planetka (5693) 1993 EA a na závěr kometa, kvůli které jsem vlastně čekal až dlouho do noci a trnul, aby se nezatáhlo, byla očekávaná 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Přes uvedené ne příliš kvalitní pozorovací podmínky to byl večer velmi úspěšný.
    Dodatečně jsem zjistil, že na snímku planetky (5693), by podle stránky Minor Planet Checker mohla být ještě zachycena asi o magnitudu slabší (6910) Ikeguchi . A ještě i na dolním okraji snímku s kometou 41P jsem dohledal planetku 1999 RT205.
    21.1.2017

    Za stále velmi mrazivého počasí, s čistou oblohou, ale bohužel silně zaneřáděnou smogem světelným, jsem si připravil tři planetky a ve všech třech případech jsem byl výsledky docela mile překvapen.
    Začal jsem v severní části Oriona planetkou (9963) Sandage. Jako druhá přišla na řadu známá blízkozemní planetka (4179) Toutatis, která procházela rychlým tempem něco přes 4"/min jižně od Plejád. V souhvězdí Býka, nedaleko jeho hvězdy gama, jsem zakončil večerní seanci planetkou (24814) 1994 VW1.

    18.1.2017

    Za více než desetistupňového mrazu jsem zkoušel Canon EOS 400D, náhradu za odcházející třistapadesátku. Pokusil jsem se o snímek komety 74P/Smirnova-Chernych, ale podařilo se zachytit jen její slabou stopu.

    27.9.2016

    Pozorovací podmínky podstatně horší než při posledním fotografování. Z celého plánu se mi podařilo zachytit pouze kometu C/2011 KP36 (Spacewatch). 2P/Encke jsem na složené dvouhodinové expozici nezachytil a plánovaných šedesát expozic komety 226P mi mlha zkrátila na polovinu, což k jejímu zachycení nestačilo.

    23.9.2016

    Jasná noc s vysokou vlhkostí. Připravil jsem si poměrně těžký cíl pro své vybavení - kometu 2P/Encke. Fotografování jsem zahájil rychlou planetkou 2016 XL48, procházející souhvězdím Andromedy. Zmíněná kometa 2P/Encke se nacházela na rozhraní souhvězdí Ryb a Pegasa, nedaleko hvězdy gama Peg, v poloze sice výborné, ale s jasností kolem 18. magnitudy. Nedaleko ní se nacházela planetka 1998 QD45. Zmíněná vysoká vlhkost předčasně ukončila fotografování dalších objektů.

    10./11.9.2016

    Noc po tropickém zářijovém dni a za měsíční první čtvrti. Nejdříve vadil měsíční svit a pak se k němu přidala přecházející nízká oblačnost. Kolem půlnoci (SELČ) jsem musel měnit pořadí snímkování připravených objektů a také jsem musel měnit počet snímků. Plán se mi podařilo dodržet, ale výsledky nejsou oslňující.
    Na první část noci jsem si připravil planetku (5619) Shair i když byla v souhvězdí Orla méně než 30° od Měsíce. V tomtéž souvězdí, ale dále od Měsíce byla planetka (16834) 1997 WU22, proto jsem se rozhodl pro její třetí snímek. Následovala momentálně asi nejjasnější kometa C/2016 A8 (LINEAR), která se přesunula na rozhraní Lištičky a Šípu, nedaleko známého "Ramínka na šaty".
    Měsíc pomalu zapadal, ale idylku začala narušovat přecházející nízká oblačnost. Musel jsem fotit kentaura 174P/Echeclus okamžitě, kdy mi vystoupal nad stromy, protože v této části oblohy bylo volno od mraků. V ůmyslu jsem měl podstatně větší počet snímků, ale příroda byla jiného názoru. I tak byl v rámci momentálních podmínek výsledek obstojný, těleso za drahou Jupitera začalo právě zvyšovat svoji kometární aktivitu. Navíc nedaleko na obloze se ještě nacházela planetka (20248) 1998 EE10.
    Posledními dvěma objekty byly komety nacházející se poblíž hvězdy dzeta Per, kažá hezky z jedné strany, ale i tady mi hatila plány oblačnost, proto snímky C/2015 VL62 (Lemmon-Yeung-PANSTARRS) a 56P/Slaughter-Burnham kvalitou nenadchnou.
    K výčtu pokusů končícího léta, patří i negativní výsledek fotografování 333P/Linear z 8.9.2016, nepodařilo se mi ji zachytit ani snímku 75x40 sekund.

    6.9.2016

    Další nádherná jasná noc, bohužel v pracovním týdnu a za platnosti "letního času", ze které jsem mohl využít jen část. Fotografoval jsem pouze kometu C/2016 A8 (LINEAR), která se stále velmi svižně pohybovala souhvězdím Labutě, teď už její jižní částí.
    30.8.2016

    Opět krásná jasná noc, kterou jsem mohl bohužel využít jen z jejího začátku. Po zaznamenání supernovy 2016ffh jsem fotografoval planetku typu Amor (154244) 2002 KL6.
    26.8.2016

    Čtvrtá nádherná jasná noc v řadě, na kterou jsem si připravil čtyři komety a plán se mi podařilo dodržet. Dvěma oddělenými sériemi expozic se mi podařilo zachytit slabší a dost pomalou C/2014 OE4 (PANSTARRS), prodlevu mezi sériemi jsem vyplnil snímkování komety C/2014 W2 (PANSTARRS). Vrátil jsem se ještě ke kometě C/2016 A8 (LINEAR) a noc jsem zakončil nevysoko nad východem kometou 56P/Slaughter-Burnham.
    25.8.2016

    Další nádherná jasná noc, na kterou jsem si připravil jen planetky. První z nich (9016) Henrymoore s magnitudou pod 16., se nacházela uprostřed kosočtverce Delfína. Následovala ji o necelou půlmagnitudu jasnější planetka (34817) Shiominemoto v západní části Pegasa a fotografování uzavřela též v Pegasovi, ale něco jižněji, planetka (4132) Bartok.
    24.8.2016

    Nádherná jasná noc. Pečlivěji jsem si připravil podklady pro pozorování, takže jsem kometu C/2014 W2 (PANSTARRS) už neminul, jako pžedešlý večer. Znovu jsem se vrátil k planetce (16834) 1997 WU22, která již procházela volnějším hvězdným pozadím v Herkulovi a zakončil jsem kometou C/2016 A8 (LINEAR), která procházela vysoko a rychle bohatým hvězdným pozadím souhvězdí Labutě.

    23.8.2016

    Odhodlal jsem se trochu zadaptovat montáž EQ-3-2, o kterou jsem nepřišel a posadit na ní Newtona 200mm, který krádež přežil. Noc jsem věnoval především testu této setavy. Oblačnost zase naopak testovala moji trpělivost. Nad Krušnými horami se nepřestávala vytvářet souvislá vrstva mraků, přestože už takřka celé Německo bylo čisté. Teprve kolem 22. hodiny SELČ se situace obrátila k lepšímu a nádherně se vyjasnilo. Uloupením montáže HEQ jsem přišel o komfort navádění na objekt, takže jsem musel změnit způsob přípravy. Z testů, které dopadly nečekaně dobře, mi vyšly snímky planetky (16834) 1997 WU22, která procházela velice blízko hvězdy asi 14. magnitudy v souhvězdí Herkula a její obraz splynul se stopou této hvězdy. Druhou fotografovanou planetkou byl známý zástupce třídy Amor (433) Eros.
    Dodatečně jsem pomocí MP Checker zjistil, že nedaleko Erose by měla být slabá stopa planetky (65938) 1998 FV77.

    8.5.2016

    Neznámý zloděj, který začátkem letošního roku vyloupil mou pozorovatelnu, mě vrátil k fotografování skutečně malým dalekohledem. Na krásný večer jsem si připravil k otestování malého refraktoru SW80 komety C/2014 S2 (PANSTARRS), která se pohybovala téměř v zenitu a 9P/Tempel, která procházela souhvězdím Lva, blízko ní se navíc pohybovala planetka (6) Hebe.

    7.12.2015

    Opět velká pauza zaviněná především nepřízní počasí. V mlhavém večeru mi počasí dovolilo jen částečně splnit plán. Za očekáváním určitě nezaostala kometa C/2013 X1 (PANSTARRS), která se přiblížila jak ke Slunci, tak i k Zemi. Po srpnovém neúspěchu se mi konečně podařilo vyfotit C/2014 A4 (SONEAR). Houstnoucí mlha mi pokazila snahu o zaznamenání periodické komety 44P/Reinmuth, z omezeného počtu snímků se mi podařilo vydolovat alespoň planetku (13922) Kremenia, která se na obloze nacházela nedaleko komety.
    C/2014 A4 se stala jubilejní 80. vyfotografovanou kometou.
    Dodatečně se mi podařilo vydolovat ze snímků pro 44P i stopy planetek (19303) 1996 TP1 a (13868) Catalonia.
    Teplota na konci fotografického večera byla 2,0°C.
    31.10.2015

    Po dvouměsíčním výpadku noc sice ne meteorologicky ideální, ale jinak nabitá astronomickými událostmi. Jako první jsem měl naplánováno snímkování blízkozemní planetky 2015 TB145. Bylo mi jasné, že při ohnisku dalekohledu 800mm jdu "s kanonem na vrabce", že by asi bylo lepší použít teleobjektiv nabo dokonce i základní objektiv 50mm. Nakonec se přece jen podařilo stopu planetky zachytit. Mezi 19:05 a 19:06 SEČ jsem nízko nad severozápadním obzorem viděl nejjasnější bolid ve svém životě. Měl modrozelenou barvu a jasnost srovnatelnou pouze s Měsícem, který ještě nad obzorem nebyl. Z informací na internetu jsem zjistil, že přeletěl poměrně daleko nad Polskem. Během dalších takřka tří hodin jsem zahlédl ještě několik slabších meteorů - jeden z nich jasnější než Vega.
    I dalším objektem byla planetka a to (1620) Geographos známý svým nepravidelným tvarem a rotačními změnami jasnosti. Dále jsem se věnoval už jen třem kometám ve vysokých severních deklinacích. První z nich byla C/2014 W2 (PANSTARRS), procházející souhvězdím Žirafy. Kometa C/2014 S2 (PANSTARRS) se od posledního fotografování přemístila až do Malé medvědice a výrazně zjasnila. V souvězdí Žirafy se nacházela i C/2013 V4 (Catalina), která byla stále v dosti velké vzdálenosti jak od Země, tak i od Slunce.
    Teplota na konci fotografování byla 5.5°C.
    29.8.2015

    Nádherná, ale bohužel úplňková noc. Jednu ze čtyř fotografovaných komet "smyl" měsíční svit, dvě se vůbec nezaznamenaly. Společný snímek komet C/2014 A4 a 88P nemá smysl publikovat a kometu 67P nízko nad ranním východním obzorem jsem minul. Ze čtyř planetek se mi podařilo vydolovat tři - planetku typu Apollo (206378) 2003 RB, planetku typu Amor (1980) Tezcatlipoca a planetku hlavního pásu (247) Eukrate.
    Bohužel výsledek není úměrný vynaloženému úsilí, tentokrát jsem oblohu přesvětlenou naším souputníkem nepřepral.
    Teplotu jsem stále neměřil.
    21.8.2015

    Kupovitá oblačnost se rozpustila, zákal předchozí deštivé dny vyčistily, a proto se podmínky daly hodnotit jako více než dobré. Fotografování jsem začal kometou C/2015 F4 (Jacques), nacházející se stále vysoko v souhvězdí Lyry. Po nevydařeném pokusu o kometu C/2014 S2, jsem přešel ke společnému snímkování planetek (4567) Bečvář a (10672) Kostyukova, které se k sobě na obloze přibližovaly v souhvězdí Vodnáře.
    Na řadu přišla kometa C/2013 X1 (PANSTARRS), kterou se podařilo zachytit poměrně snadno i přes nevelkou výšku nad přesvětleným severovýchodním obzorem. Posledním objektem se stala kometa 88P/Howell, která se konečně vyhoupla nad můj pozorovací obzor.
    Teplotu jsem stále neměřil.
    10.8.2015

    Noc zhruba stejných kvalit, jako ta poslední, jen bez rušícího měsíčního svitu. Po dvou měsících jsem se vrátil k planetce (4055) Magellan, která se přiblížila k Zemi na 40 milionů kilometrů, což bylo znát na její jasnosti i rychlosti pohybu na hvězdném pozadí. Navíc se přesunula do na hvězdy chudší oblasti v souhvězdí Pegasa. Stejně tak jsem se vrátil i ke kometě C/2014 Q2 (Lovejoy), která nehodlala slábnout podle efemeridy, jen se v souladu s ní přesunula do souhvězdí Draka. Po měsíci jsem se vrátil ke kometě C/2015 F4 (Jacques), která si stále držela svoji jasnost a vystoupala až do souhvězdí Lyry. I snímkování komety C/2014 S2 (PANSTARRS) byl návrat, a to po třech dnech. Tentokrát jsem si počkal až na pozdější hodinu, kdy vystoupala více nad obzor. Jen kometa C/2011 KP36 (Spacewatch) byla novinkou nejen v seznamu objektů, ale i tím, že z nového pozorovacího stanoviště mám menší průzor přesně nad jihem asi tak na půldruhé hodiny, až takřka k mínus desátému stupni deklinace. Jedná se tak o zatím nejjižnější zachycený objekt, který se pohyboval souhvězdím Vodnáře.
    Dodatečně pomocí stránky MP Checker jsem zjistil, že v sérii snímků komety C/2011 KP36 (Spacewatch) se zachytila i planetka (5079) Brubeck. Teploměr jsem si stále ještě nepřestěhoval, ale noc po tropickém dnu byla opět dost teplá.
    7.8.2015

    Léto sice horké a suché, ale skutečně jasných nocí zatím příliš nenabídlo. I tato měla k ideálu daleko, z rozpadající se bouřkové oblačnosti v Německu se na naší oblohu dostávaly pásy cirrovité oblačnosti. Na tuto noc jsem si připravil do programu dvě blízkozemní planetky a tři poměrbě vzdálené komety. První série snímků patřila planetce (385186) 1994 AW1 typu Amor, která se již od nás vzdalovala vysoko souhvězdím Herkula. Kometa C/2014 S2 (PANSTARRS) se v době fotografování nacházela v souhvězdí Kasiopeje, zasaženém rozptýleným světlem městského osvětlení. Souhvězdím Andromedy procházela další, ale slabší blízkozemní planetka typu Apollo (436724) 2011 UW158. Ještě před východem Měsíce jsem stihl pořídít snímky vzdálené komety C/2014 N3 (NEOWISE) v souhvězdí Trojúhelníku opět nad městem přezářeným východním obzorem. A vůbec nejhorší podmínky pro fotografování měla kometa C/2013 V4 (Catalina) v souhvězdí Vozky.
    Přes všechny obtíže se mi podařilo všechny objekty zachytit.
    Teplotu jsem neměřil, ale takřka až do konce fotografování podle zpráv SYNOP byla na karlovarském letišti nad 20°C.
    10.7.2015

    Po delší době jsem měl konečně možnost věnovat jasnou noc fotografování z nového stanoviště. Začal jsem planetkou (5402) Kejosmith v souhvězdí Delfína. Nedaleko od ní se nacházela kometa C/2015 F4 (Jacques). Souhvězdím Pegasa procházela poměrně rychlým pohybem planetka (85989) 1999 JD6. Poslední zachycenou planetkou byla (20037) Duke. Před svítáním jsem ještě fotografoval planetku (19763) Klimesh, procházející souhvězdím Ryb. Pole jsem identifikoval, ale planetku se zachytit nepodařilo na celkové čtyřicetiminutové expozici, podle efemeridy měla mít jasnost 16.9 magnitudy.
    Teplotu jsem neměřil.
    5.6.2015

    Opět nastalo období bílých nocí, přes které se dá z časových důvodů fotit jen o víkendu. Ještě za soumraku jsem začal se stále jasnou kometou C/2014 Q2 (Lovejoy), která v deklinaci vystoupala takřka až k severnímu světovému pólu. Pokračoval jsem planetkou (1657) Roemera, nacházející se v souhvězdí Vlasů Bereniky. Po zpracování tohoto snímku jsem si všiml, že asi čtvrt stupně západně je stopa další slabé planetky (3388) Tsanghinchi. Nedaleko dvojhvězdy Mizar a Alcor se pohybovala kometa C/2013 A1 (Siding Spring). Pro zbytek noci jsem měl připraveny planetky (4055) Magellan, která procházela hustými hvězdnými partiemi souhvězdí Labutě a nedávno objevenou blízkozemní planetku 2015 KQ154, pohybující se velmi rychle na rozhraní Herkula a Hadonoše.
    Teplota na konci byla na +13.5°C.
    15.5.2015

    Po delší době opět krásně jasno a trochu volna k fotografování. Na tuto noc jsem si připravil celkem tři komety. První z nich C/2015 C2 (SWAN) jsem začal snímkovat ještě za soumraku a nízko nad severním obzorem - od podzimu roku 2008 to byla již sedmdesátá fotografovaná kometa. Pro druhou C/2013 A1 (Siding Spring) jsem si vyhradil dvacet minut, během kterých se kometa 22P/Kopff dostala zpoza stromů do výhledu z mého pozorovacího stanoviště.
    Teplota na konci pozorování poklesla na +6.5°C.
    18.4.2015

    Pěkné, ikdyž chladné, večery pokračují. Nad severozápadem brilantní Venuše, vysoko nad jihovýchodem se ji snažil konkurovat Jupiter. Těsně před svým západem nízko nad horizontem se blyštěl Sírius a přímo nad západem se pomalu loučil se svou letošní zimní sezónou Orion a na opačné straně na východě svou letošní letní sezónu zahajovala Lyra s jasnou Vegou.
    Ještě za soumraku jsem začal s fotografováním nedávno objevené komety C/2015 F5 (SWAN-Xingming), která se pohybovala velmi rychle souhvězdím Persea, nízko nad starorolským severním obzorem. Zbývající půlhodinku jsem pak věnoval znovu kometě C/2015 F3 (SWAN).
    Teplota na konci pozorování klesla na +0.9°C.
    17.4.2015

    Další pěkná noc. Zpočátku při nastavování montáže ještě trochu zlobila vytvářející se místní nízká oblačnost, to však brzy ustalo a fotografování mraky nerušily. Nad severním obzorem na rozhraní Kasiopeje a Cefea se nacházela C/2015 F3 (SWAN) a v daných podmínkách se na snímku složeném z 60 čtyřicetisekundových expozic zachytila poměrně pěkně.
    Dalším přírůstkem v seznamu komet byla poměrně jasná C/2013 A1 (Siding Spring), která už vystoupala poměrně vysoko nad východní obzor, kde se nacházela na rozhraní Herkula a Draka.
    Po dvou měsícíh jsem se vrátil ke kometě C/2014 Q2 (Lovejoy), nacházející se nedaleko komety C/2015 F3 v souhvězdí Kasiopeje.
    Teplota na konci pozorování byla +2.2°C.
    4.4.2015

    Křišťálově čistý vzduch, bohužel noc úplňková a oblačná. Z plánovaných čtyř objektů se mi poadřilo realizovat čtyřicet expozic planetky (189008) 1996 FR3, která rychle procházela souhvězdím Blíženců. Poté až do půlnoci téměř celou oblohu pokryla oblačnost.
    Teplota na konci pozorování byla -0.2°C.
    18.3.2015

    Pěkná jasná noc uprostřed týdne. Dohlednost sice nebyla rekordní, ale podmínky pro fotografování příhodné. Z časových důvodů jsem se věnoval jen dvěma objektům - kometě P/2014 X1 (Elenin), od které nemám příliš povedený snímek a jasné a rychlé planetce hlavního pásu (945) Barcelona. Oba objekty se nacházely vysoko na obloze v souhvězdí Vozky.
    Teplota na konci fotografování byla +2.4°C.
    9.3.2015

    Další jasná noc, ikdyž ne tak již jiskřivá jako ta předchozí. Vzduch byl mnohem vlhčí. Pro tento večer jsem si stanovil cíl na hranici svých možností, kometu 65P/Gunn, která se nacházela poblíž svého afelu a podle posledních snímků měla jasnost kolem 18. magnitudy. Na složenině 90 expozic po 40 sekundách je na pozici komety patrný shluk jasnějších pixelů, ale prezentovat se nedá. Jediným publikovatelným výsledkem večera je planetka hlavního pásu (23) Thalia, pohybující se na planetku hlavního pásu a s tak nízkým číslem poměrně rychle a v nezvyklé oblasti oblohy v souhvězdí Vozky.
    Dodatečně pomocí stránky MP Checker jsem z expozic pro tuto planetku našel ještě (902) Probitas.
    Teplota na konci fotografování klesla na +0.4°C.
    26.2.2015

    Znovu nádherný večer, bohužel v pracovní části týdne a s jasným Měsícem po první čtvrti vysoko na obloze v souhvězdí Býka. Pokusil jsem se pouze o jedinou kometu P/2014 X1 (Elenin), která byla podle dostupných informací asi o 2 magnitudy jasnější než udávala předpověď. V době snímkování se nacházela v severní části Vozky asi pět stupňů od nadhlavníku. Podařilo se mi ji zachytit i navzdory ne příliš přesnému zaostření.
    Teplota na konci fotografování klesla na -2.0°C.
    20.2.2015

    Večer a první polovina noci by se daly označit za excelentní. Přitom ještě po poledni, kdy se nízká oblačnost začala konečně rozpadat, byla dohlednost pod 2 km. Západní obzor za soumraku ozdobilo krásné seskupení mladého Měsíce s jasným popelavým svitem, Venuše a Marsu. Průzračnost vzduchu dokazoval i východ Vegy za vzdáleným Klínovcem před 23. hodinou. Noc pak byla úspěšná i z hlediska výsledku fotografování, dala by se označit jako noc pro šest komet. Poprvé se mi stalo, že mi nestačila jediná paměťová karta na všechny snímky.
    Jako při posledním fotografování jsem začal nejníže nad obzorem se nacházející kometou 15P/Finlay. Minulého večera mi zanikla v záři jasné hvězdy, před kterou procházela, tentokrát to vylepšila a jen těsně míjela hned dvojici blízkých jasnějších hvězd.
    Stále velmi jasná byla C/2014 Q2 (Lovejoy) v souhvězdí Persea a zatím nějakou dobu bude ještě asi nejsledovanější kometou.
    Z informací na webu jsem zjisti, že kometa 269P/Jedicke by měla být proti efemeridou udávané takřka 19. magnitudě podstatně jasnější - a byla.
    Čtvrtou kometou v pořadí byla 110P/Hartley a šlo vlastně o reparát předešlého neúspěchu.
    I kometa C/2014 W11 (PANSTARRS) byla proti efemeridové jasnosti asi o 2 magnitudy jasnější a díky takřka stelárnímu vzhledu se dala pohodlně zachytit, když procházela jižní částí souhvězdí Raka.
    Úspěšnou fotografickou seanci završila známá periodická kometa 32P/Comas Solá, která pomalým pohybem procházela východní částí souhvězdí Lva, polem bohatým na slabé galaxie.
    Dodatečně jsem podle MPC checkeru dohledal v poli komety C/2014 W11 planetku (15101) 2000 AY150.
    Teplota na konci fotografování klesla na -3.8°C.
    16.2.2015

    Po deseti dnech konečně jasno a volná chvilka pro komety. Vysoká vlhkost vzduchu silně rozptylovala okolní městské osvětlení. Nad západním obzorem se nacházela periodická kometa 15P/Finlay, bohužel už místě zasaženém pouličním osvětlením a navíc ještě procházela těsně před jasnou hvězdou.
    Další periodická kometa 201P/Loneos byla nad západním obzorem poněkud výše a při nepříliš vysoké jasnosti se zachytila poměrně dobře i s náznakem ohonu.
    Jasná kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) byla stále vysoko nad obzorem v Perseu.
    Bohužel jsem kvůli záměně naváděcí hvězdy zcela minul 110P/Hartley, která byla na nejtmavější části příměstské oblohy.
    Teplota na konci fotografování byla -2.8°C.
    6.2.2015

    Další dlouhé čekání na jasné počasí, jako kdyby si je jasnější komety objednávaly. Po několika marných čekáních o lednových večerech, kdy se konečně oblačnost odsune, přišla první jasná noc tohoto roku. Nejjasnější kometa tohoto období C/2014 Q2 (Lovejoy) se nacházela vysko na obloze nedaleko gamy And a po delší době šlo o objekt, viditelný i v pěticentimetrovém hledáčku.
    Před týdne se asi o 5 magnitud náhle zjasnila známá periodická kometa 17P/Holmes, ale tohoto večera už jsem ji sotva zachytil čtyřicetiminutovou expozicí.
    Mezi jasnější periodické komety této doby patřila i 110P/Hartley asi 14. magnitudy a procházející souhvězdím Blíženců, tedy v dosahu jak přístrojově, tak i vzhledem ke značně omezenému výhledu na oblohu.
    Planetka (357439) 2004 BL86 se před několika dny stala i "mediální hvězdou" České televize, když 27. ledna procházela něco přes milión kilometrů od Země. Tohoto večera už byla asi desetkrát dále.
    Teplota na konci fotografování byla -7.5°C.
    28.12.2014

    Po velmi dlouhé odmlce zaviněné výhradně špatným počasím se konečně alespoň na několik hodin vyčasilo. I přes silný mráz se vytvářela menší oblaka nízké oblačnosti, která před 19. hodinou občas rušila, zejména při snímkování komety C/2014 Q3 (Borisov), která navíc proti efemeridě dost zeslábla. Novinkou je kometa 108P/Ciffreo. Ta se pohybovala velmi pomalu souhvězdím Vozky. Posledním objektem mrazivého večera se stala "největší Geminida" planetka (3200) Phaeton. Ta zase naopak velmi svižně procházela severní částí souhvězdí Ryb.
    Teplota na konci fotografování byla -9.8°C.
    8.11.2014

    Podstatně lepší podmínky než při posledním fotografování, ale i tak hodně daleko od ideálu. Navíc vycházel Měsíc v úplňku. Kometa C/2014 Q3 (Borisov) se nacházela ve vysoké deklinaci asi 7° od severního pólu, přesto na přesvětlené části oblohy. Dále jsem se věnoval dvěma planetkám, velmi rychle se pohybující (4558) Janesick, která procházela souhvězdím Pegasa a byla i poměrně dost jasná, takže publikovaný snímek je registrací jednotlivých expozic, fixovanýxh na hvězdy. Druhou byla (5690) 1992 EU, která se nacházela vysoko v souhvězdí Kasiopeje.
    Teplota na konci fotografování byla +2.5°C.
    28.10.2014

    Podmínky tohoto večera by se daly označit jako o něco lepší než mizerné. Vysoká vlhkost způsobovala po západu slunce rychlou tvorbu zákalu, na kterém se silně rozptylovalo pouliční osvětlení a posléze i tvorbu nízké oblačnosti. První plánovanou planetku jse zcela minul, úspěšný jsem byl pouze v případě planetky (22449) Ottijeff, která se necházel necelých 30° nad severovýchodním obzorem na rozhraní Vozky a Persea. Před úplným zatažením jsem už stihnul jen zachytit stopu komety C/2014 Q3 (Borisov).
    Teplota na konci fotografování byla 0.4°C.

    27.09.2014

    Tentokrát vydržely velmi příznivé pozorovací podmínky po celou dobu fotografování, jen dost velká únava po celodenní tůře v Krušných horách mě donutila končit s půlnocí. Znovu jsem se věnoval kometě C/2011 J2 (Linear), ale ani na tomto snímku se mi nepodařil zachytit možný odštěpek jádra.
    Z planetek přišla jako první na řadu (4388) Jurgenstock, která procházela souhvězdím Pegasa. Hned po ní jsem se vrátil ke křižiči Marsu (97679) 2000 GG2, který za deset dní trochu zjasnil. Posledním objektem se stala planetka (21028) 1989 TO.
    Teplota na konci fotografování byla +8.0°C.

    17.09.2014

    Konečně krásně jasno, ikdyž později se objevily pásy rozpadající se střední oblačnosti. Jako první jsem fotil kometu C/2011 J2 (Linear), jejíž jádro se podle A. Diepvense štěpí, což se mi zachytit nepodařilo.
    Na zbytek volného večera jsem si připravil dvě docela slabé planetky (97679) 2000 GG2 a (20139) 1996 QU.
    Teplota na konci fotografování byla +12.8°C.

    15.09.2014

    Pro nepříliš dobré meteorologické podmínky toho večera jsem si připravil pouze planetky a i původní počet jsem ze čtyř musel redukovat na tři.
    Jako první přišla na řadu planetka hlavního pásu(391) Ingeborg, nacházející se netypicky daleko od ekliptiky v souhvězdí Lištičky a pohybující se poměrně netypickou rychlostí.
    Další planetka (16635) 1993 QO je klasifikována jako křižič dráhy Marsu a v době fotografování procházela souhvězdím Pegasa.
    Jako poslední se mi podařilo zachytit (143624) 2003 HM16 - potenciálně nebezpečnou planetku typu Apollo. Oblačnost mě však donutila snížit počet expozic, ale i přesto se mi objekt slabšá 17. magnitudy podařilo zachytit.
    Teplota na konci fotografování byla +13.2°C.

    27.08.2014

    Končně krásná jasná noc, nerušená měsíčním svitem. Věnoval jsem se opět momentálně nejjasnější kometě C/2014 E2 (Jacques), na kterou jsem spotřeboval 200 expozic po 15 sekundách, aby její rychlý pohyb jednotlivé snímky nerozmazal. Na výsledku je slabě patrný i slabý přímý ohon.
    Zbytek vyhrazeného času jsem věnoval rychlým planetkám, které se nacházely v Andromedě a Kasiopeje (276049) 2002 CE26, (3401) Vanphilos a (7369) Gavrilin.
    Teplota na konci fotografování byla +8.0°C.
    21.08.2014

    Způsob letošního léta patří mezi ty nešťastné, ale konečně se alespoň trochu vyčasilo, i když obloha nebyla bez mráčku. Dostal jsem se k dlouho plánovanému fotografování jasné komety C/2014 E2 (Jacques). V krátké době je to již třetí kometa, procházející blízko Země. Bohužel už se mi nepodařilo zachytit její tenký paprskovitý ohon.
    Kasiopeou se pohybující se kometa C/2011 J2 (Linear) konečně zrychlila svůj pohyb. Ještě než se zcela zatáhlo, jsem stihnul zachytit planetky (2078) Nanking a (2131) Mayall, pohybující se vysoko souhvězdími Andromedy a Kasiopeje.
    Teplota na konci fotografování byla +8.2°C.
    18.07.2014

    Krásnou modrou oblohu odpoledne a večer pokryla poměrně hustá clona cirrovité oblačnosti, která se západem Slunce alespoň trochu prořídla. K ponocování jsem se nakonec odhodlal kvůli vzdalující se kometě C/2013 UQ4 (Catalina). Přes zmíněné nepříznivé okolnosti nedopadl výsledek tak špatně. Zato pravým opakem je výsledný snímek komety C/2013 V1 (Boattini), na kterém se nepřízeň oblačnosti podepsala stoprocentně. Vycházející Měsíc zase ovlivnil výsledek fotografování komety C/2011 J2 (Linear).
    Teplota na konci pozorování byla +16.2°C.
    12.07.2014

    Vzhledem k současným podmínkám jsem musel využít i úplňkovou noc a věnovat jí rychle se pohybující kometě C/2013 UQ4 (Catalina) a trochu napravit nepříliš úspěšný výsledek posledního pokusu o její zachycení. Zatímco u Thermalu pomalu doznívaly poslední okamžiky filmového festivalu, obloha se začala čistit od cirrů z rozpadající se boužkové oblačnosti v Německu. Při snímkování jsem kombinoval dvě různě dlouhé subexpozice, abych se vyrovnal s poměrně vysokou rychlostí, se kterou se kometa mezi hvězdami pohybovala. Úplněk však nedovolil zachytit více podrobností v komě a ohonu.
    03.07.2014

    Nádherná jasná noc, ikdyž uprostřed pracovního týdne. Nad severovýchodem se vznášela jasná noční svítící oblaka až téměř do půlnoci letního času. První čtrvrthodinku jsem strávil expozicemi supernovy SN 2014bv v NGC 4386 v souhvězdí Draka. Poté začala nějak zlobit montáž a na planetku (2382) Nonie jsem po několika marných pokusech a restartu musel expoziční dobu zkrátit na 30 sekund.
    Hlavním objektem měla být kometa C/2013 UQ4 (Catalina), ale zdržení a nedostatečná příprava způsobily, že jen 17 snímků ze 46 se dalo použít pro výsledné zpracování. Na ostatních už byla kometa těsně u okraje čipu a poté dokonce mimo. Naštěstí si už montáž dala říct a expozice jsem zase mohl vrátit na původních 40 sekund.
    Teplota na konci fotografování byla +14.4°C.
    06.06.2014

    Opět uplynul delší čas, než se dala využít jedna z víkendových nocí, ovšem krásná, ale bohužel s Měsícem již po první čtvrti. Začal jsem jasnou kometou C/2012 K1 (PANSTARRS), stále procházející Velkou medvědicí. Nízko nad severovýchodem, což znamená na velmi přesvětlené obloze, byla v souhvězdí Kassiopeje kometa C/2011 J2 (Linear). První ze dvou planetek této noci (502) Sigune se pohybovala souhvězdím Boota a druhá (137170) 1999 HF1 procházela vysokými severními deklinacemi souhvězdím Cefea. Teplota na konci fotografování byla +11.6°C.
    24.05.2014

    Po dlouhé době jsem mohl fotografovat několik malých těles Sluneční soustavy. Platnost letního času posouvá možnost začít se snímkováním až kolem 23. hodiny. Kometu 209P/Linear, která se velmi přiblížila k Zemi jsem musel exponovat po dvaceti sekundách. Zpočátku navíc ještě rušila přecházející nízká místní oblačnost, která se po odpoledních bouřkách v chladnoucím vzduchu začala kondenzovat, ale naštěstí po několika minutách i rozpouštět. Druhé přerušení způsobila nutnost výměny baterie ve fotoaparátu. Kometa C/2012 K1 (PANSTARRS) se už začala od Země vzdalovat, ale stále je to nejjasnější objekt dodažiyelný z mého stanoviště.
    Z rychlých a jasných planetek jsem si pro tuto noc vybral (1600) Vyssotsky, která procházela východní části Lva a dále (2035) Stearns která se svižně posouvala souhvězdím Pastýře.
    Teplota na konci fotografování byla +10.0°C.
    30.04.2014

    Zhruba dvě hodiny trochu jasné oblohy mi dovolilo konečně vyfotografovat asi momentálně nejjasnější kometu dosažitelnou z mého stanoviště C/2012 K1 (PANSTARRS) a naopak dosti slabou 209P/Linear. Obě byly shodou okolností v souhvězdí Velké medvědice.
    Teplota na konci fotografování byla +9.0°C.
    28.03.2014

    Sice jasná noc, ale daleko od ideálu. Vlhkost způsobovala silný zákal a proto výsledky nebyly příliš valné. Věnoval jsem se pouze kometám a znovu se mi nepodařilo zachytit 209P/Linear, přestože jsem poblíž její pozicenašel hvězdu takřka 18. magnitudy. Úspěšnější jsem byl v případě komety C/2013 V1 (Boattini), která se už se souhvězdím Persea skláněla k severozápadnímu obzoru. Je slabou stopu se mi povedlo zaznamenat u komety C/2013 V2 (Borisov) v Souhvězdí Vozky a podobně jsem dopadl i v případě 290P/Jager. Ta se nacházela v Blížencích poblíž Jupitera. Pomocí MP Checkeru jsem vyhledal poblíž ní stopy dvou planetek hlavního pásu (282) Clorinde a (673) Edda.
    Teplota na konci fotografování byla +0.4°C.
    12.03.2014

    Série bezoblačných dnů a nocí pokračovala. Podobný týden se mi vybavuje z dětství někdy v první polovině 70. let minulého století o tehdejších jarních prázdninách. Měsíc v půli cesty od první čtvrti k úplňku však nebyl přívětivým společníkem pro fotografování slabých objektů. Kolem 20. hodiny jsem se pokusil šedesáti dvacetisekundovými expozicemi zachytit rychle se pohybující kometu C/2014 C2 (STEREO). K negativnímu výsledku přispěla navíc ještě i malá výška nad severovýchodním obzorem. Za daných "světelných" podmínek jsem si připravil už jen dvě planetky, pohybující se souhvězdím Býka. V obou případech se jednalo o planetky hlavního pásu. U první z nich, (3001) Michelangelo, jsem si vzhledem k její jasnosti kolem 16.6 magnitudy úspěchem nebyl jist, ale povedlo se. Druhá, (298) Baptistina, byla po delší době tělesem s docela nízkým definitivním číslem, které napovídá tomu, že je známa již dlouhou dobu. Objevena byla v roce 1890.
    Teplota na konci fotografování byla +1.1°C. Kolem 21h30m SEČ se někde za Klínovcem vyhoupla nad obzor Vega.
    09.03.2014

    Jasná měsíčná noc, nepříliš se hodídcí k fotografování komet. Přesto jsem se pokusil o další snímek C/2013 V1 (Boattini). Výsledek však byl přesvětleným pozadím značně poznamenán. Na řadu poté přišly planetky (3040) Kozai a (3905) Doppler.
    Teplota na konci fotografování byla +0.4°C.
    24.02.2014

    Už delší dobu se mi nepoštěstilo využít tři po sobě jdoucí večery pro fotografování malých těles. Příznivá předpověď se vyplnila, i když proti včerejšku byly podmínky o trošičku horší. Jako první jsem se snažil zachytit kometu 209P/Linear, ale na složeném snímku z 51 čtyřicetisekundových expozic jsem ji nenašel. Podle fotografie nedávno uveřejněné na webu A.Diepvense by měla být jen o málo slabší než kometa 124P/Mrkos, kterou jsem bez větších problémů zaznamenal předevčírem (je dokonce patrná i jako mlžná stopa na složenině fixované na hvězdy).
    S kladným výsledkem dopadly expozice planetek. Jako první na řadu přišla (2080) Jihlava, která procházela asi půl stupně východně od Plejád. V roce 1976 ji objevil Paul Wild v Zimmerwaldu (Švýcarsko). Následovala ji zajímavá blízkozemní planetka (162566) 2000 RJ34 , pohybující se rychlým tempem souhvězdím Vozky.
    Teplota na konci fotografování byla -1.6°C.
    23.02.2014

    Tlaková výše stále úřadovala a po dlouhé době se vyjasnilo na celou noc. Časově jsem však byl omezen 21. hodinou, proto jsem si naplánoval jen dva objekty.
    Jako první přišla na řadu poměrně jasná C/2013 V1 (Boattini), která mi rozšířila seznam komet fotografovaných od pozimu 2008 na 51. Procházela souhvězdím Berana ještě dosti vysoko nad západním obzorem.
    Ve vysoké deklinaci se souhvězdím Kasiopeji pohybovala planetka (2062) Aten. Toto těleso dalo název celé skupině křižičů zemské dráhy s periodou oběhu kolem Slunce pod jeden rok. V roce 1976 ji na palomarské observatoři objevila Eleonor F. Helinová.
    Teplota na konci fotografování byla -1.4°C.
    22.02.2014

    Období tlakové výše konečně čistilo oblohu. Nad západním obzorem byl sice patrný pás blížící se oblačnosti, ale tentokrát byla shovívavá a dovolila mi splnit připravený plán, vyfotit dvě komety, které ještě nebyly v mém seznamu.
    První z nich byla C/2013 V5 (Oukaimeden) objevená v loňském listopadu Francouzem Michelem Orym půlmetrovým dalekohledem na marocké stanici Oukameiden. V době mého fotografování procházela souhvězdím Býka a po celou dobu se naštěstí udržela mimo blížící se oblačnost.
    Další kometa 124P/Mrkos procházela souhvězdím Vlasů Bereniky a i v jejím případě jsem měl s oblačností štěstí - zatáhlo se až po poslední expozici. Kometu objevi na Kleti 17. března 1991 Antonín Mrkos.
    Teplota na konci fotografování byla -1.8°C.
    17.02.2014

    Znovu delší přestávka zaviněná převážně špatným počasím. Tentokrát jsem za dobrých podmínek vyfotil tři z původních pěti plánovaných objektů. První z nich byla planetka hlavního pásu (1653) Yakhontovia, pohybující se souhvězdím Berana. Za ní následovala kometa C/2011 J2 (Linear), která se od posledního snímkování přesunula do souhvězdí Kasiopeje.
    Posledním objektem byla "nejstarší česká" planetka (1055) Tynka, která procházela souhvězdím Býka. Objevil ji 17.11.1925 Emil Buchar během svého pobytu na observatoři v Alžíru.
    Teplota na konci fotografování byla -0.6°C.
    27.12.2013

    Podmínky nebyly zrovna ideální, ale co se dá dělat. Naštěstí přecházející jemná cirrovitá oblačnost začala houstnout až po deváté hodině. Stihnul jsem vyfotografovat čtyři plánované komety, na planetky se už nedostalo.
    Jako předešlou noc, jsem začal poměrně jasnou kometou 154P/Brewington, která stále prochází souhvězdím Pegasa severovýchodním směrem.
    Dalším úlovkem se stala 290P/Jager, po ketré "pasu" už takřka rok, přestože se dalo předpokládat, že předpovídaná jasnost pro loňský podzim byla dost přeceněna. Minulý pokus zase zhatil nedaleký Měsíc den před úplňkem. Tentokrát jen trochu pozlobila jemná oblačnost, která se nevyhnula souhvězdí Vozky, kterým kometa procházela.
    Pro kometu 52P/Harrington-Abell je momentálně uváděná eferidová jasnost kolem 17.5 magnitudy naopak podstaně nižší než je skutečnost. Proto jsem se ji pokusil zachytit na celkové čtyřicetiminutové expozici a povedlo se. Popud k jejímu zařazení do programu dnešního fotografování mi daly snímky A.Diepvense z posledního týdne.
    Jako poslední tohoto večera jsem se věnoval kometě C/2011 J2 (Linear), která se posunula do severní části souhvězdí Cefea.
    Po prohlédnutí všech výsledných snímků a za pomoci MP Checkeru jsem na podkladech pro snímek komety 52P našel stopy planetek (22360) 1993 FT11 a (88184) 2000 XA42. Teplota na konci fotografování byla -1.4°C.
    16.12.2013

    Po delší pauze zaviněné nepřízní počasí a nedostatkem volného času, konečně trochu jasná obloha, sice s Měsícem den před úplňkem a s vysokou oblačností na dohled, ale přesto alespoň zvečera využitelná k fotografování.
    Začal jsem kometou 154P/Brewington, pohybující se jižní části Pegasa. V měsíčním přesvětlení nevynikla její koma, pouze jasná centrální kondenzace. Nedaleko od ní se nacházela planetka (324) Bamberga s nezvykle rychlým pohybem na planetku hlavního pásu a samozřejmě i dosti vysokou jasností kolem 10. magnitudy. Bez zajímavosti není ani to, že ji koncem 19. století objevil na hvězdárně ve Vídni opavský rodák Johan Palisa. Vysoko v Kasiopeji a takřka v nadhlavníku se nacházela blízkozemní planetka 2010 XZ67, kolem naší Země se pohybovala ve vzdálenosti menší než 0.1 AU a to ještě zhruba dva týdny před jejím největším přiblížením. Posledním zachyceným objektem se stala planetka (251346) 2007 SJ, pohybující se svižně na rozhraní Pegasa a Andromedy. I na jejím výsledném snímku se negativně podepsal silný měsíční svit. Ten mi zcela zhatil výsledek snímkování komety 290P/Jäger. Z 50 získaných expozic se mi nepodařilo nic rozumného vytěžit. Navíc se vetšina oblohy již pokryla vysokou oblačností a vysoká vlhkost se během několika minut začala kondenzovat v silné kouřmo.
    Teplota na konci fotografování klesla na -3.8°C.
    2.10.2013

    Opět krásná jasná noc, bohužel uprostřed pracovního týdne. Dalekohled už jsem měl perfektně zkolimovaný a od předchozího večera, kdy se nedalo fotit pro přecházející oblačnost, jsem měl aspoň podklad pro nový flat-field. Začal jsem snímkování nad západním obzorem, kde se v souhvězdí Hada skláněla k obzoru kometa C/2012 K1 (PANSTARRS). Bohužel po dvanácti snímcích se mi začala schovávat za větve blízkého stromu, ale i desetiminutvá celková expozice stačila na její zachycení. Nízko, tentokrát nad severovýchodním obzorem, v souhvězdí Velké medvědice, se nacházela kometa C/2011 J2 (Linear). V této části je obloha dost silně zasažena městským osvětlením. Do vymezeného času se mi už vešly jen dvě planetky, pohybující se souhvězdím Pegasa. Jako první přišla na řadu (176096) 2001 BD3, vyzkoušel jsem si na ní, že lze zachytit planetku 17. magnitudy dvaceti minutami expozice. Poté následovala před několika dny objevená blízkozemní planetka, dokonce PHA (potenciálně nebezpečná pro Zemi) 2013 SW24. Její jasnost poklesla již skoro k 18. magnitudě.
    Dodatečně jsem pomocí MP Checkeru dohledal na snímku 2013 SW4 ještě planetku hlavního pásu (65430) 2002 TK180. Její efemeridová jasnost 17.6 magnitudy dává tušit, že slabší 2013 SW4 byla asi skutečně téměř 18. magnitudy.
    Teplota na konci fotografování byla +0.8°C.


    28.9.2013

    Další krásná jasná noc. Tentokrát se společností Radima Strycharského a jeho Dobsonem 355mm, který mi pomohl z kolimací mého nového Newtona. Věnoval jsem se pouze planetkám. První na řadu přišla (4450) Pan, v souhvězdí Pegasa. Těsně po polovině plánovaných expozic došla v Canonu baterie. Při výměně se mi podařilo fotoaparátem pootočit, proto jsem opakoval testy zaostření a v dalším snímkování planetky jsem nepokračoval, i tak je planetka takřka 17. magnitudy na celkové expozici necelých 12 minut dobře patrná. V souhvězdí Vozky se nacházela planetka (1235) Schorria. Následně jsem se zase vrátil do Pegasa a nasnímkoval planetku (6602) Gilclark.
    Teplota na konci fotografování byla +2.8°C.


    27.9.2013

    Tento večer jsem se posunul od malého dalekohledu k trochu většímu, pořídil jsem si Newtona 200mm/800mm doplněným o RCC koma korektor. Večer a následující noc zabralo převážně seznamování s funkčností sestavy a její testování. Potřetí jsem se pokusil o zachycení 2P/Encke, tentokrát úspěšně, ale nepříliš kvalitně, daň za testování nové techniky.
    Teplota na konci fotografování byla +2.0°C.


    6.9.2013

    Krásná víkendová noc, naplánoval jsem si k fotografování čtyři komety a stejný počet planetek. S kometami jsem příliš štěstí neměl, podařila se mi pouze C/2012 F6 (Lemmon), která jsem věnoval dvojnásobek expozic proti předešlé noci. Volná proluka mezi stromy mi dovolila snímkovat planetku (3940) Larion. Bohužel vrcholek koruny jiného stromu mi znemožnil zachycení komety 257P/Catalina. Jen několik expozic necloněných větvemi na zachycení komety nestačilo. Nedaleko Algola procházela planetka (24445) 2000 PM8, ke které jsem se vrátil po několika týdnech. V "Pegasově čtverci" se nacházela planetka (6618) 1936 SO. V roce 1936 ji nalezl objevitel Pluta Clyde W. Tombaugh. Na rozhraní Ryb a Pegasa se svižně pohybovala planetka (3255) Tholen. Je to 89. planetka, kterou se mi podařilo zaznamenat od začátku "projektu" fotografování komet a planetek od podzimu 2008.
    Další hodinu expozic jsem věnoval kometě 2P/Encke, ale buď je stále pod mými možnostmi - A. Diepvens uvádí momentální jasnost pod 17.5 magnitudy nebo ji na složeném snímku překryla stopa hvězdy 12. magnitudy TYC 2380-576-1. Podobně dopadl i pokus o zachycení komety 290P/Jäger, kterou se mi nepodařilo zachytit na složenině 60 čtyřicetisekundových expozic v bohatém hvězdném poli v souhvězdí Vozky.
    Po dodatečné kontrole snímků jsem pomocí MPC checkeru zjistil, že v zachyceném poli s planetkou (3255) Tholen se nacházejí ještě další dvě v dosahu mé techniky a dvacetiminutové integrální expozici, a to (7181) 1991 PH12, která byla dokonce patrná jako krátká čárečka na výsledné složenině na pohyb (3255), a dále planetka (87073) 2000 KF66, která byla slabší 17. magnitudy a i přesto je na výsledném snímku, registrovaném na její pohyb, celkem dobře zřetelná. Tím se počet zachycených planetek přehoupl přes devadesátku.
    Teplota na konci fotografování byla +10.2°C.


    5.9.2013

    Noc uprostřed pracovního týdne se dát využít jen částečně. Naplánoval jsem si pouze dvě komety a jednu planetku. Ještě za nautického soumraku jsem začal se snímkováním C/2012 K1 (PANSTARRS) nad západním obzorem v souhvězdí Hada. Následovala C/2012 F6 (Lemmon) vysoko téměř v zenitu. Souhvězdím Kasiopeje se pohybovala planetka (361071) 2006 AO4.
    Teplota na konci fotografování byla +13.8°C.


    14.8.2013

    Krásná srpnová noc, kupovitá oblačnost se rozpustila hned za soumraku, Měsíc v první čtrti příliš nerušil. Zahájil jsem ji fotografováním planetky (6487) Tonyspear, která se pohybovala na rozhraní Herkula a Orla. Pokračoval jsem kometou C/2010 S1 (Linear), která byla proti efemeridě jasnější a z Labutě se přemístila do Lištičky.
    Na rozhraní souhvězdí Pegasa, Delfína a Lištičky dělala smyčku planetka (14211) 1999 NT1. Další poměrně jasná planetka (24827) Maryphil procházela východní částí souhvězdí Pegasa. Vysoko v Kasiopeji se nacházela blízkozemní planetka (21088) 1992 BL2. Proti efemeridě je podstaně jasnější kometa C/2012 A2 (LINEAR), proto se mi ji podařilo zachytit. Naopak pod prahem mých možností je ještě kometa 2P/Encke, nepodařilo se mi ji rozeznat na složenině 128 čtyřicetisekundových expozic. Místo ní se v jednom z rohů čipu zachytila stopa planetky s "nízkým" číslem (507) Laodica.
    Teplota na konci fotografování byla +5.6°C.


    10.8.2013

    Tentokrát mi přecházející oblačnost dovolila splnit plán sotva ze čtvrtiny. Podařilo se mi zachytit pouze kometu C/2010 S1 (Linear) a planetku skupiny Amor (24445) 2000 PM8, která se pohybovala souhvězdím Andromedy, necelých 5° od galaxie M31.
    Teplotu jsem neměřil.


    2.8.2013

    Podobně jako minulý víkend se dostavila jasná noc mezi dvěma teplotně tropickými dny.
    Opět ještě za soumraku jse začal s kometou C/2012 K1 (PANSTARRS), která se stále nacházela v severní části Hlavy hada. Pokračoval jsem kometou C/2010 S1 (Linear) v souhvězdí Labutě. Poslední kometou, kterou jsem si naplánoval i pro tuto noc, byla momentálně nejjasnější C/2012 F6 (Lemmon).
    Na zbytek noci jsem měl v plánu čtyři planetky, ale podařilo se mi vyfotit pouze tři. Jako první jsem se věnoval (5431) Maxinehelin, procházející souhvězdím Pegasa. Souhvězdím Ještěrky procházela rychlá planetka (86021) 1999 KQ4. Posledním objektem byla planetka (9950) ESA.
    Dodatečně jsem na originále snímku planetky (5431) Maxinehelin našel i stopu planetky (108504) 2001 KG68.
    Teplota na začátku fotografování 21.2°C poklesla na 16.2°C na konci.


    27.7.2013

    Jasná noc mezi dvěma teplotně tropickými dny. Těsně nad severním obzorem byla viditelná kovadlina asi 100 km vzdáleného kumulonimbu nad Německem a po setmění v ní daly pozorovat jednotlivé blesky. Naštěstí u nás se zcela vyjasnilo a k dispozici tak bylo zhruba pět hodin času pro fotografování.
    Po půl roce jsem se vrátil ke kometě C/2012 K1 (PANSTARRS), která se nacházela v severní části Hlavy hada. Se snímkováním jsem začal ještě na soumračné obloze. Dále následovala C/2010 S1 (Linear) v souhvězdí Labutě. Ke konci jejího fotografování již vyšel Měsíc, který byl těsně před poslední čtvrtí. Po delším čase jsem se poohlédl po kometě C/2011 L4 (PANSTARRS), která již míří zpět do hlubin Sluneční soustavy. Poslední kometou, kterou jsem si pro tuto noc naplánoval, byla momentálně nejjasnější C/2012 F6 (Lemmon).
    Na zbytek noci jsem měl v plánu čtyři planetky. První z nich byla blízkozemní (153349) 2001 PJ9, rychle se pohybující souhvězdím Pegasa. Východněji ještě v tomtéž souhvězdí se nacházela (3737) Beckman . Poblíž hvězdy gama And (Alamak) se nacházela planetka (1626) Sadeya, kterou objevil již ve třicátých letech 20. století známý španělský lovec komet Comas Solá. Na samý závěr mi podle plánu zbyla planetka (1246) Chaka, která by se při jasnosti kolem 14mag dala snímkovat i na začátku svítání.
    Noc byla velmi úspěšná, podařilo se mi po dlouhé době plán splnit zcela beze zbytku. Teplota na začátku fotografování 23.2°C poklesla na 18.4°C na konci.


    20.7.2013

    Uplynula takřka zase celá lunace, a čistou noční oblohu opět přesvětloval Měsíc těsně před úplňkem. Jako první jsem se věnoval kometě C/2010 S1 (Linear), která je stále snadným cílem pro zachycení, přestože prochází stále bohatým hvězdným polem.
    Následovala planetka (1252) Celestia pohybující se na rozhraní souhvězdí Pastýře a Hada.
    Jako při poslední seanci jsem pokračoval jasnou kometou C/2012 F6 (Lemmon), která se pohybovala vysoko na obloze v souhvězdí Cefea.
    Předposledním objekem se stala planetka (6249) Jenifer, která se nacházela nedaleko hvězdy alfa And.
    Jako hlavní úkol noci jsem si stanovil zachycení komety C/2013 N4 (Borisov), objevené před několika dny na Ukrajině. Kometa stále zmenšovala svou elongaci a "plížila" se nízko nad severovýchodním obzorem, přesto se mi podařilo ji zachytit - na webu jsem zatím žádný snímek neviděl, až tepve ze stejné noci od M.Jägera.
    Teplota na konci fotografování byla +12.8°C.
    22.6.2013

    Odhodlal jsem se využít nejkratší noc v roce, kterou navíc "zdobil" úplňkový Měsíc.
    Také dnes jsem začal planetkou, a to (3581) Alvarez ještě za soumraku, kdy se rozpouštěly zbytky střední oblačnosti. Planetka procházela bohatým hvězdným polem v Labuti. Dosti blízko ní se nacházela další "rychlá" planetka (59472) 1999 HX.
    Po téměř devítí měsících jsem se vrátil ke kometě C/2010 S1 (Linear), která je už třetí rok "stálicí" na našem nebi a i ona procházela Labutí.
    Poté následoval reparát s planetkou (163249) 2002 GT, ale není mi přáno, opět jsem při dohledávání pole v hledáčku namířeným téměř k zenitu objekt těsně minul.
    Končil jsem jasnými kometami C/2012 F6 (Lemmon) a za svítání C/2011 L4 (PANSTARRS)
    Teplota na konci fotografování byla +12.6°C.


    14.6.2013

    Letošní špatné počasí přináší kromě skrovných příležitostí k fotografování kosmických objektů do našich končin znovu silné deště a povodně.
    Ani tato noc nebyla bez oblačnosti, fotit jsem mohl začít tepve po půlnoci letního času. Začal jsem planetkou (285263) 1998 QE2. První pokus mi překazila oblačnost, po půldruhé hodině se mi podadřilo celých plánovaných dvacet minut expozic.
    Dalším objektem byla kometa C/2012 F6 (Lemmon), která rozšiřuje můj seznam fotografovaných komet na 41. Byla bohužel nad přesvětleným městským obzorem.
    Po delší době jsem se vrátil k již se vzdalující kometě C/2011 L4 (PANSTARRS), která procházela souhvězdím Malé medvědice.
    Posledním fotografovaným objektem byla planetka (163249) 2002 GT, která procházela poblíž rozhraní Herkula a Lyry rychlým pohybem asi 5" za minutu a měla mít jasnost lehce pod 16. magnitudou. Netrefil jsem sice pozici planetky přímo na střed čipu, ale přesto jsem na uveden místě na složenině třiceti expozic po 40 sekundách stopu planetky nenašel. Buď je podstatně slabší, než uvádí předpověď, nebo se ukryla pod stopu některé z blízkých jasných hvězd.
    Teplota na konci fotografování byla +9.2°C.


    18.5.2013

    Opět delší pauza zaviněná především špatným počasím. Pokoušel jsem se zachytit slábnoucí kometu 274P/Tombaugh-Tenagra, ale zůstala již pod prahem mých možností (90 expozic po 40 sekundách), navíc byla zhruba 20° od Měsíce v první čtvrti.
    Podařilo se mi rozšířit seznam fotografovaných komet o C/2011 R1 (McNaught), která procházela nedaleko hvězdy eta Bootis a C/2012 K1 (PANSTARRS), procházející souhvězdím Herkula.
    Další fotografování mi pokazila přecházející vysoká oblačnost.
    Teplota na konci fotografování byla +7.0°C.


    24.4.2013

    Fotografování značně omezovala přecházející vysoká oblačnost. V předúplňkové noci se mi alespoň podařilo rozšířit seznam zachycených komet o C/2011 J2 (Linear), která se nacházela takřka v zenitu v "přední tlapě" Velké medvědice. Oblačnost se tomuto místu během expozic naštěstí vyhnula.
    Teplota na konci fotografování byla +9.6°C.


    7.4.2013

    Trend špatného počasí se zase vrátil, proto jsem spěchal využít několika hodin jasné oblohy, které slibovala předpověď Deutche Wetterdienst i model Aladin. Tento nešťastný trend začala umocňovat platnost ne příliš smysluplného letního času. Ještě za soumraku jsem začal snímkovat jasnou kometu C/2011 L4 (PANSTARRS), tentokrát z už řádně ustavené montáže a pomocí SynScanu. Výsledkem je snímek složený z 21 expozic po 40s.
    Po neúspěchu z večera 4. března, kdy jsem minul dvě komety, se mi podařilo zachytit jako svou 38. kometu od pozdního léta 2008 C/2012 V2 (Linear). Nebyla už moc vysoko nad severozápadním obzorem, ale při jasnosti kolem 15mag a dosti svižném pohybu mezi hvězdami stačilo k jejímu zachycení 35 expozic po 40 sekundách.
    Kolem desáté hodiny onoho proklínaného letního času se od jihu začala vytvářet nízká lokální oblačnost, kvůli které jsem kometu 63P/Wild mohl snímkovat necelou polovinu plánovaného času - ach ty úřady, ach to počasí :((.
    Teplota klesla z původních +2.0°C na začátku na -2.5°C na konci fotografování (ráno dokonce na mínus 7.2°C).


    23.3.2013

    Stále nemám s jasnými kometami štěstí. Původně jsem při stavu oblačnosti jaký byl, ani nechtěl ztrácet čas s přemístěním se na své pozorovací stanoviště. I přes malou naději, že se mi kometa dostane alespoň do nějaké mezírky v oblačnosti, která pokrývala celý západní a severozápadní obzor, jsem montáž odhadem nasměroval k severu, podle Jupitera nastavil deklinaci a posunul se zhruba o 4h v rektascenzi směrem k západu a čekal. Asi po třičtvrtě hodině jsem konečně v hledáčku uviděl kometu C/2011 L4 (PANSTARRS) a rychle jsem několikrát zmáčkl spoušť, než mi mraky vše zhatily. Výsledkem je snímek složený z osmi ne příliš kvalitních jednotlivých expozic o délce 1.6 sekundy. Montáž nebyla v chodu, vál dosti silný vítr a teplota byla -6°C, dvacátého třetího března !!! :((


    4.3.2013

    Musím sarkasticky konstatovat, že za poslední tři dny byla obloha jasná víc hodin, než za celé předchozí tři měsíce dohromady. Povedlo se mi odfotit pouze planetku (1083) Salvia, která procházela souhvězdím Býka. Vybral jsem si ji pro její rychlý pohyb.
    Teplota kolem 22. hodiny SEČ byla -3.2°C, opět byla krásná jasná noc. Počkal jsem si zase na východ Vegy vedle Klínovce - zahlédl jsem ji ve 21:43 SEČ.


    2.3.2013

    Po další pauze zaviněné prachbídným počasím letošní zimy, se konečně vyjasnilo, ikdyž dopoledne byla obloha ještě plná cirrů. Tentokrát jsem si vše připravil pečlivěji, proto je výsledek dobrý. Většina z komet, které ještě před pár týdny byly v dobré poloze pro mé pozorovací stanoviště dílem zeslábla, dílem se přemístila na obloze do blízkosti Slunce.
    Momentálně nejjasnější kometa v mém "pozorovacím" okně je C/2012 L2 (Linear). Konečně se mi ji podařilo zachytit a po delší době je to objekt, který byl vidět na displeji fotoaparátu i po jediné čtyřicetisekundové expozici. Nacházela se vysoko v souhvězdí Persea.
    Jako další přišla na řadu vzdalující se C/2012 L1 (Linear). Pohybovala se na rozhraní Persea a Trojúhelníku a její jasnost klesla již pod 16. magitudu.
    Naděje pro letošní Vánoce C/2012 S1 (ISON) zvolnila ve svém rychlém pohybu souhvězdím Blíženců a proto jsem musel naplánovat alespoň hodinové snímkování, aby se projevil její pohyb mezi hvězdami.
    Jako poslední jsem se věnoval kometě (první pokus o zaznamenání) 63P/Wild, pohybující se na rozhraní Lva a Velké Medvědice.
    Tato noc tedy přinesla dva nové přírůstky do seznamu zachycených komet.
    Pro novou montáž HEQ-5 Pro SynScan jsem si vyzkoušel novou metodiku vyhledávání objektů pro fotografování bez použití jakékoliv vyhledávací mapky. V přípravě na pozorování, které generuje moje vlastní programové vybavení, se ke každému objektu dohledá nejbližší hvězda z databáze montáže. Před nastavením montáže na fotografovaný objekt, ji nejdříve nechám automaticky najet na tuto hvězdu, nastavím ji na střed kříže hledáčku a využiji metody PAE (Pointing Accuracy Enhancement) - podržením tlačítka "Esc" na dvě sekundy si software montáže přepočte prvky transformační matice a následné najetí na nedaleký fotografovaný objekt je přesnější. Všechny čtyři komety z dnešního večera byly zachyceny nedaleko středu čipu. Teď už jen, aby trochu přálo počasí.
    Teplota kolem 23. hodiny SEČ byla -4.0°C, konečně byla krásná jasná noc, rušená jen městským osvětlením. Pěkně byl viditelný východ Vegy spoza Klínovce po 21. hodině.


    10.2.2013

    Opět uplynulo několik týdnů bez jasného nebe. Velmi narychlo jsem si připravoval seznam objektů pro tuto noc a také to podle toho dopadlo. Do mobilu jsem omylem přenesl starou přípravu včetně mapek. Internet mi v mobilu zhavaroval a nezbylo nic jiného, než zavolat domů a údaje si nechat nadiktovat. Jenže jsem měl s sebou jen tlustý fix a některé číslice jsem po sobě přečetl špatně. Z pěti připravených komet jsem se pokusil vyfotit tři a ve výsledku se mi povedla jen jedna - ve velmi mrazivé noci tristní výsledek.
    Jediným úspěchem byla nadějná C/2012 S1 (ISON).
    Teplota na konci fotografování byla -10.4°.



    12.1.2013

    Po velmi dlouhém období špatného počasí se konečně vyjasnilo. V mrazivé noci jsem poprvé použi elektronickou časosběrnou spoušť. Měl jsem trochu potíže s ustavením montáže, proto se mi podařilo z pěti plánovaných komet zachytit jen tři, z toho dvě vůbec poprvé.
    Slibnou kometu C/2012 S1 (ISON) jsem našel v rohu čipu, kde je již velmi patrná koma zrcadla. Další poprvé fotografovanou kometu C/2012 L1 (Linear) jsem již "trefil" poměrně lépe.
    Takřka v posledním možném termínu pro moje pozorovací stanoviště jsem fotografoval kometu C/2012 K5 (Linear).
    Poprvé jsem zkoušel expozice delší než 30 sekund, na závěr jsem otestoval i deset minutových expozic Plejád, bez znatelné chyby chodu montáže.
    Teplota od začátku fotografování, kdy byla -5.2°C, klesla na -9.2°C na konci.



    13.11.2012

    Opět nastal čas podzimních inverzí, pouze na hodinku bylo alespoň trochu vidět na hvězdy. Na severní straně se městké osvětlení silně rozptylovalo na pomalu se kondenzující mlze, jen na jižní straně se dalo fotit. Stihnul jsem pouze dvě komety 168P/Hergenrother, která po prodělaném výbuchu a odtržení tří částí jádra slábne a 260P/McNaught, která procházela nedaleko galaxie M31. Podmínky byly velice nepříznivé - vysoká vlhkost, která posléze zkondenzovala v mlhu. Ve spěchu jsem nezaostřil přesně.
    Teplota na konci pozorování 1°C - měřeno uvnitř garáže, zapoměl jsem teploměr vynést ven.


    11.10.2012

    Po západu Slunce byla nádherně čistá obloha, bohužel ještě během soumraku se po ní začala posouvat vysoká a později i nízká oblačnost, ale po půl deváté letního času se zcela vyjasnilo. Naštěstí jsem hodinku vydržel a mohl se tak věnovat alespoň třem z připravených objektů.
    První na řadu přišla opět kometa C/2012 K5 (Linear), která byla zvečera již nízko nad severozápadním obzorem na rozhraní Pastýře a Velké medvědice.
    Po delší odmlce se dostalo i na planetky, mám v úmyslu podzimní a zimní jasné noci postupně věnovat několika pozorovatelným planetkám z českých a slovenských "luhů a hájů". Jako první jsem zachytil (55844) Bicak, pohybující se severní částí Pegasa.
    Příjemným překvapením je periodická kometa 168P/Hergenrother, která je podstaně jasnější 15. magnitudy, kterou ji přisuzuje efemerida. Jen jsem musel zase nějaký týden počkat, až postoupí v deklinaci tak, aby se vyhoupla nad stromy, které mi zakrývají jižní obzor.
    Teplota během fotografování klesla ze 3.0°C na 1.8°C.


    28.9.2012

    Předúplňková svatováclavská noc (a bohužel i poslední noc našeho psího kamaráda Lorda). Novou montáž jsem již ustavil přesně a věnoval se jen fotografování komet. Stejně jako minule jsem začal u C/2012 K5 (Linear). Pokračoval jsem kometou C/2010 S1 (Linear), která je stále velmi vysoko, v době fotografování procházela téměř zenitem. Další v pořadí byla C/2012 J1 (Catalina) v souhvězdí Andromedy. Do tohoto souhvězdí se přemístila i kometa 260P/McNaught a tím se mi naskytla možnost k jejímu prvnímu zachycení.
    Teplota během fotografování klesla ze 7.5°C na 6.5°C.


    22.9.2012

    Věnoval jsem se testování nové naváděné montáže HEQ-5 Pro SynScan. Neměl jsem zcela přesně ustavenu polární osu a ani ostření se mi příliš nepovedlo. Jako první jsem vyhledal kometu C/2012 K5 (Linear), která se přemístila do severní části Pastýře.
    Po delší době jsem fotil i kometu C/2010 S1 (Linear), která se přemístila na rozhraní Labutě a Cefea a na závěr jsem se pokusil podruhé zachytit C/2012 J1 (Catalina) porocházející stále souhvězdím Andromedy.
    Teplota během fotografování klesla z 6.5°C na 5.5°C.


    13.8.2012

    Noc jsem věnoval jen dvěma kometám. Labutí svižně prochází C/2012 NJ (La Sagra).
    Poprvé jsem zachytil C/2012 J1 (Catalina) porocházející souhvězdím Andromedy.
    Teplota na konci fotografování klesla na 8.5°C.


    11.8.2012

    Perseidová noc s krásně jasnou oblohou, kterou příliš nerušil ani "starý" měsíc vycházející krátce po půlnoci. Noc jsem věnoval fotografování komet, u dvou - 96P/Machholz a C/2012 J1 jsem minul pole a komety 189P/NEAT a 262P/McNaught-Russell, které jsou dost slabé a nacházejí se v bohatém hvězdném poli v souhvězdí Labutě, jsem na snímcích nenašel. Navíc jsem při výměně baterie lehce dalekohled rozostřil, což se neblaze projevilo na kvalitě snímků.
    První zachycenou kometou byla zrychlující se v pohybu k jihu a stále v souvězdí Pastýře se nacházející C/2011 F1 (Linear). Severní částí souhvězdí Labutě se poměr rychle pohybuje malá kometka asteroidálního vzhledu C/2012 NJ (La Sagra). Jedna z mála komet se zachytitelným ohonem C/2012 K5 (Linear) se pohybovala severní částí souhvězdím Herkula.
    Vysoko v souhvězdí Cefea se nacházela C/2010 S1 (Linear) a naopak nízko nad severovýchodním obzorem a již za svítání jsem fotografoval C/2011 UF305 (Linear).
    Ve chvílích, kdy jsem sledoval oblohu jsem napočítal celkem 31 meteorů, z nichž jen tři prokazatelně nepatřily k Perseidám, asi deset nejjasnějších za sebou zanechalo jasnou stopu, dvě z nich byly žřetelné asi půl minuty po dohasnutí meteoru.
    Teplota na konci fotografování klesla na 6.7°C.


    1.8.2012

    Úplňková noc pro fotografování komet není určitě to nejvhodnější, ale co naplat, když jindy není jasno nebo se musí ráno do práce. Nabídka objektů pro tuto noc byla bohatá a nabízela celkem deset komet v dosahu mé techniky a to od samého soumraku až do svítání. Ještě na soumračné obloze nízko nad obzorem se nacházela 96P/Machholz. Další na řadě byla opět nízko nad takřka severním obzorem, kometa C/2011 UF305 (Linear). V souhvězdí Boota se nacházela C/2011 F1 (Linear), byla sice ve větší výšce nad obzorem než předchozí dvě komety, ale úplněk se na výsledku podepsal negativně. Před dvěma týdny byla objevena periodická kometa C/2012 NJ (La Sagra), 14. července byla jako jasný objekt 14. magnitudy uveden na stránce NEO CP jako asteroidální a měl jsem v úmyslu ji tohoto večera fotografovat, ale oblačnost mi v tom zabránila. Kometka se po obloze pohybuje poměrně rychle souhvězdím Labutě. Při posledním fotografování jsem příliš netrefil pole s kometou C/2012 K5 (Linear), tentokrát jsem byl úspěšnější a věnoval jsem jí nejvíce času z celé noci. Teplota na konci fotografování byla 14.6°C.


    14.7.2012

    Narozeninová noc nebyla zcela jasná, při fotografování komet jsem musel expozice vynechávat. Jako první jsem fotografoval kometu C/2011 F1 (Linear), jednotlivé expozice ještě oblačnost nekomplikovala. První mráčky se začaly rojit při snímání komety C/2011 UF305 (Linear), ale ještě nebylo třeba fotografování přerušovat. Pole komety C/2011 S1 se mi nepodařilo správně nastavit a na výsledném snímku jsem ji nenašel, byla pod jižním okrajem snímku. Nejvíce problémů jsem měl při fotografování C/2012 K5 (Linear). I tady jsem se při hledání pole posunul poněkud východněji a kometa se zaznamenala je těsně u pravé hrany čipu. Teplota na konci fotografování byla 10.4°C. Oblačnost sice stále přibývalo, ale při ranním zákrytu Jupitera Měsícem příliš nevadila.


    25.5.2012

    Krásná jasná noc, tentokrát páteční. Zkoušel jsem už za soumraku fotografovat Venuši, Měsíc a dokonce i Prstencovou mlhovinu M57. Ještě na soumračném nebi jsem začal snímkovat C/2009 P1(Garrad), která se stále nacházela v severní části souhvězdí Raka a přestože se vzdalovala od Slunce i Země, byla nejjasnější z dostupných komet.
    Stejně jako minule jsem fotil komety 246P/NEAT a C/2011 UF305 (Linear). První z nich procházela severní části souhvězdí Panny, druhá se nacházela velmi blízko severního světového pólu (v menším hledáčku i s Polárkou).
    Experimentoval jsem s nastavením ISO na 800, ale příliš se to na kvalitě neprojevilo.
    Teplota na začátku fotografování byla 13.4°C, na konci 10.7°C.


    14.5.2012

    Krásná jasná noc, bohužel platí letní čas a ráno je třeba vstávat do práce. Věnoval jsem se jen třem kometám. Nastává čas loučení s C/2009 P1(Garrad), která byla stále nejjasnější dostupnou kometou a nacházela se v severní části souhvězdí Raka.
    Do seznamu přibyly další dvě nové komety 246P/NEAT a C/2011 UF305 (Linear). První z nich procházela severní části souhvězdí Panny a nad stromy se mi dostala, až po průchodu poledníkem, druhá se nacházela naopak dosti blízko pólu v souhvězdí Cefea.
    Teplota na začátku fotografování byla 5.2°C, na konci 3.8°C.


    28.4.2012

    Počasí udělalo náhlý obrat, po tropickém dni s třicetistupňovou teplotou, byla teplota ve 22hod SELČ 16.2°C, na konci fotografování 14.8°C. Podmínky nebyly zdaleka ideální - Měsíc před první čtvrtí vysoko nad obzorem osvětloval přecházející cirrovitou oblačnost. Kometám jsem se proto nevěnoval. Vrátil jsem se k planetce (141018) 2001 WC47, která se již přemístila do Vlasů Bereniky. Po roce jsem se opět věnoval trpasličím planetám (136108) Haumea a (136472) Makemake. První z nich se dá poměrně dobře nalézt podle éty Boo, druhá se nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky.


    13.4.2012

    V pátek třináctého se k večeru přece jen oblačnost roztrhala a na noc se zcela vyjasnilo. Teplota ve 21 hodin SELČ byla 3.8°C, o půlnoci klesla na 1.0°C. Za soumraku jsem pořizoval nové snímky pro flat field.
    Po setmění přišla první na řadu planetka (1013) Tombecka, která se nacházela na rozhraní Raka, Rysa a Blíženců. Pro zaznamenání rychlého pohybu stačila necelá půlhodinka expozic.
    Dalším fotografovaným objektem se stala kometa C/2011 F1 (Linear), která se dala dobře vyhledat poměrně vysoko nad obzorem v souhvězdí Draka. Nacházela se necelé dva stupně od galaxie NGC 5907, té jsem pro své potěšení věnoval několik samostatných expozic.
    Téměř zenitem a "předními tlapami" Velké medvědice se pohybovala v současnosti nejjasnější kometa C/2009 P1(Garrad). Věnoval jsem jí jen deset minut.


    8.4.2012

    Konečně se aprílová obloha vyjasnila. Oblačnost trochu zlobila, ale při nízké teplotě -4.0°C byly pozorovací podmínky dobré. Měl jsem problémy s aretací polární osy i s hledáním objektů poblíž zenitu, proto jsem fotografoval pouze dvě planetky. Poblíž zenitu souhvězdím Malého lva procházela (141018) 2001 WC47. Pohybovala se mezi hvězdami dosti rychle - přes dvě obloukové vteřiny každou minutu. Dalším fotografovaným objektem byla planetka (851) Zeissia, která procházela souhvězdím Blíženců nedaleko otevřené hvězdokupy NGC 2420.


    25.3.2012

    Nádherný jasný večer s průzračnou oblohou. Bohužel vstoupil v platnost letní čas. Nízko nad západním obzorem jsem fotografoval kometu 78P/Gehrels.
    Poměrně vysoko nad východní obzor přešla od podzimu loňského roku kometa C/2011 F1 (Linear) a také dostatečně zjasnila.


    24.3.2012

    Tento večer jsem věnoval jen dvěma planetkám. První z nich (5231) Verne, v den výročí úmrtí francouzského spisovatele, podle kterého je tato planetka pojmenována.
    Druhou (47035) 1998 WS jsem si vybral pro její rychlý pohyb mezi hvězdami a poměrně vysokou jasnost.


    21.3.2012

    Jasný večer s vysokou vlhkostí, která silně rozptylovala městská světla. Vyfotografoval jsem nízko nad západním obzorem kometu 78P/Gehrels.



    15.3.2012

    První letošní fotografický večer jsem věnoval pouze kometě C/2009 P1(Garrad) která už byla vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice.



    28.11.2011

    Skoro s měsíčním zpožděním publikuji snímky z uvedeného večera. Vypadá to, že jde o skutečně poslední jasný večer, který jsem v kombinaci s volným časem mohl využít. Fotil jsem tři nejjasnější komety v dosahu mého pozorovacího stanoviště a přístrojového vybavení.
    Kometa tohoto podzimu C/2009 P1(Garrad) už byla nízko nad západnímu obzorem.
    Podobně jako minule jsem jako druhou v pořadí fotil takřka v zenitu se nacházející kometu C/2010 S1 (Linear).
    A jako poslední jsem po delší době mohl vyfotografovat C/2010 G2 (Hill), která se přemístila do souhvězdí Býka.
    Teplota na konci fotografování byla -2.8°C.



    21.10.2011

    Patrně končí období slušného počasí a proto jsem se věnoval především jasné kometě tohoto podzimu C/2009 P1(Garrad). Na to, aby se zřetelně zobrazily i oba ohony, jsem asi neměl dostatečný počet expozic. Ohony jsou trochu patrné na černobílé verzi binnované složeniny, ještě dvakrát zmenšené.
    Jako druhou jsem fotil takřka v zenitu se nacházející kometu C/2010 S1 (Linear).
    Teplota na začátku fotografování byla +4.0°C, na konci -0.4°C.



    15.10.2011

    Po celodenní krásně modré obloze se ještě před západem Slunce začaly objevovat první cirry. Během noci se posouvaly pásy oblačnosti po celé obloze a silně rozptylovaly měsíční světlo.
    Expozice komety C/2009 P1(Garrad) ještě oblačnost příliš nerušila. Fotografoval jsem i kometu C/2011 F1 nízko nad severozápadním obzorem. Po složení jednotlivých snímků na pohyb komety jsem po srovnání se snímkem z DSS hlouček pixelů nalezl, ale k publikování se nehodí. Kometa C/2010 S1 (Linear) procházela téměř zenitem a přecházející oblačnost expozice silně rušila. Další plánované objekty jsem už nefotografoval.
    Teplota na začátku fotografování byla +4.0°C, na konci +0.4°C.



    1.10.2011

    Dnes už byla obloha prostá veškeré oblačnosti. I na přesvětlené periferii Karlových Varů byla krásně vidět Mléčná dráha. Zvolil jsem jinou metodu průběžného zpracování - snímkování střídavě na jinou kartu. Nejvíce zdržuje načtení souborů z karty do notebooku - 250MB zabere asi 7 minut. Tento čas využívám k přesunu dalekohledu na další objekt. Následně současně exponuji ručně dálkovým ovladačem a na notebooku provádím redukce snímků předchozího fotografovaného objektu.
    Čistá obloha mě zlákala k pokusu fotografovat C/2011 F1 s dobrým výsledkem. Expozice komety C/2009 P1(Garrad) se mi příliš nepovedly, snad proto, že jsem nedostatečně zaaretoval polární osu (?).
    Přidal jsem další dvě planetky (6485) Wendeesther a (2049) Grietje.
    Teplota na začátku fotografování byla 12.5°C, na konci 9.8°C.



    30.09.2011

    Téměř celý pracovní týden, včetně svátku sv. Václava, jsem musel čekat, než se krásné babí léto slituje i nade mnou a z oblohy zmizí cirrovitá oblačnost. Zkusil jsem znovu exponovat přímo z notebooku, ale rychlost vybíjení baterie v Canonu je závratná a dokonce vedla ke zhroucení programu i operačního systému.
    Fotografoval jsem stejné komety jako před týdnem C/2009 P1 (Garrad) a vysoko v Kasiopeji se nacházející C/2010 S1 (Linear).
    Do galerie planetek přibyly (7757) 1990 KO a (7784) 1994 PL.
    Teplota na začátku fotografování byla 12.8°C, na konci 10.2°C.



    24.09.2011

    Po třech týdnech jsem si mohl konečně zase něco vyfotit. Tentokrát jsem poprvé zkušebně nechal všechny snímky exponovat notebook pomocí Canon EOS Utility. Já jsem jen průběžně vyřazoval nekvalitní snímky a spouštěl "předzpracování" v Irisu. Pro příště vidím výhodnější, spouštět je hromadně po každé dávce expozic jednoho snímaného objektu a po příchodu domů spustit konečné zpracování všech dávek - registraci snímků na hvězdy a na pohybující se objekt. Protože mám počítač od dalekohledu více než 5m, musel jsem dva USB kabely spojit externě napájeným USB hubem, pak sestava pracuje rychle a bez problémů - pouze se dost rychle vybíjejí baterie ve fotoaparátu.
    Kromě testovací sekvence supernovy 2011fe v galaxii M101 jsem snímkoval komety C/2009 P1 (Garrad) a opět vysoko na obloze se nacházející C/2010 S1 (Linear).
    Teplota na začátku fotografování byla 10.4°C.



    3.9.2011

    Krásné jasné počasí. Podařilo se mi to, o čem jsem jen slyšel a četl. Po zaostření pomocí Hartmannovy masky, jsem až po hodině expozic zjistil, že jsem ji nesundal a fotil jsem se silně zacloněným dalekohledem. Expozice jsem musel opakovat znovu. Jasná kometa C/2009 P1 (Garrad) se nacházela nedaleko seskupení hvězd přezdívané "Ramínko na šaty". C/2010 G2 (Hill) je stále nízko nad severním obzorem a kometa C/2010 S1 (Linear) zase vysoko severně od zenitu, takže její vyhledání je spojeno s rizikem zlomení krku.
    Pokus o zachycení komety C/2011 L3 (McNaught) v souhvězdí Herkula, na snímku složeném ze 49 půlminutových expozic jsem ji nenašel.
    Kromě uvedených objektů jsem věnoval 15 expozic supernově SN 2011fe v galaxii M101 a kometu C/2009 P1 jsem snímkoval 50mm objektivem.
    Teplota na konci fotografování byla 13.4°C.



    26.08.2011

    Po tropickém dni krásné počasí, oblačnost lehce rušila jen kolem půlnoci letního času a jen několik minut. Teplota na začátku 20.4°C, na konci 18.8°C. Kromě komety C/2009 P1 (Garrad), které jsem věnoval celou hodinu, jsem se pokusil o další dvě komety a dvě svižné planetky.
    Znovu jsem fotil nízko nad severním obzorem kometu C/2010 G2 (Hill).
    Dále jsem se úspěšně pokusil i o vzdálenou kometu C/2010 S1 (Linear).
    Obě zmíněné planetky (33356) 1999 AM3 a (138524) 2000 OJ8 se pohybovaly poměrně rychle souhvězdím Pegasa.


    23.08.2011

    Podstaně horší počasí, rušila oblačnost a teplota na konci fotografování byla 20°C. Obloha byla dost světlá - Mléčnou dráhu nebylo vůbec vidět. Věnoval jsem se pouze kometě C/2009 P1 (Garrad).


    20.08.2011

    Krásná jasná noc. Kometu C/2009 P1 (Garrad) jsem začal fotografovat ještě před začátkem nautické noci už v 19h54m UT, dokud nerušily vrcholky stromů.
    Dále jsem se věnoval třem planetkám. Jako první jsem exponoval oblast, kde se měla nacházet (2150) Nyctimene. Na výsledném složeném snímku, registrovaném na pohyb planetky, jsem na místě uvedeném efemeridou nic nenašel, stejně tak není stopa patrná ani na složenině registrované na hvězdy. Při předpokládané jasnosti 16.2mag by měla být snadno zachytitelná, nacházela se v oblasti bohaté na hvězdy asi jeden stupeň východně od M27. Úspěšný jsem byl až v případech planetek (4125) Lew Allen a následně (46037) 2001 DF33. Dále jsem se pokusil o zachycení komety C/2010 G2 (Hill), která se v té době nacházela asi 18 stupňů nad severním, silně přesvětleným obzorem. Přesto se kometu podařilo docela zřetelně zachytit.
    Na závěr jsem snímkoval kometu C/2009 P1 50mm objektivem, tyto snímky zde publikovány nejsou.


    18.08.2011

    Po dlouhém období nepříznivého počasí a nedostatku volného času se mi konečně podařilo vyfotit kometární hit těchto dní C/2009 P1 (Garrad). Snímky jsem pořizoval ve dvou dávkách - přerušení způsobily vrcholky stromů, které ji zakryly a fotografické hledání planetky 2010 FB119, která má určenu dráhu pouze z jednodenního oblouku. Na výsledku složení 87 půlminutových expozic složených na předpokládáný směr a rychlost planetky jsem žádný objekt (podle předpovědí asi 17.3 mag) nenašel.